Moje slova ze života ♡

Tento prostor vznikl z potřeby sdílet skutečně prožité okamžiky, myšlenky a vnitřní procesy, které nelze předat jen skrze teorii či symboliku. Jsou to stopy cesty, kterou přinesl samotný život se svými otázkami, proměnami, vzestupy, pády i tichými pochopeními. Možná v nich najdete něco, co se dotkne i vašeho vlastního příběhu.

Taky je zde ukrytý můj malým nočním archiv – místo, kde se slova potkávají s tichem, které přichází až po západu slunce. Jsou to mé krátké úvahy a hříčky se slovy, které píšu v momentě, kdy se svět kolem zastaví a myšlenky konečně dostanou prostor se nadechnout. Každý text je takovou malou zastávkou, pokusem zachytit to, co se během dne schovalo v hloubce. Vítej ve světě, kde i to nejobyčejnější slovo může mít svůj hlubší význam.

♡ ♡ ♡

Když naše vnitřní proměna probudí proměnu druhého

Někdy procházíme vnitřní bouří a myslíme si, že naše proměny jsou čistě naše vlastní – tiché a osamělé bitvy odehrávající se za zavřenými dveřmi naší mysli. Co když je ale všechno jinak? Co když se hluboké otřesy v naší identitě nepozorovaně propisují i do vnitřních světů ostatních lidí?

Slova CYKLUS + VODA

Nekonečný cyklus vody...

Cyklus nekonečných emocí...

Voda musí proudit, pokud stagnuje a nečistí se, je čím dál více špinavá. Je dobré tedy mít v pohybu i vlastní emoce - vědomě s nimi pracovat, nenechávat je v sobě zahnívat.

Slovo STOPA

Když se řekne STOPA, vybaví se mi stopy v písku. Líbí se mi, u moře si je vždycky fotím. Je na nich krásně vidět, jak dlouhou cestu jsem krůček po krůčku ušla. Vidím v tom cestu životem. Do dálky už nedohlédnu, ale stopy "jsou" tam. Vidím jen ty blíže u mě, ale je důležité vědět, že jsou stopy i v dálce za mnou - takový kus poznání a zkušeností v životě mám vyšlapaný...

Slovo KLÍČ

Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem odemčená...

Byl jednou jeden klíč, který odemykal bránu, za kterou byla cesta. Stačilo překročit práh poznání a mohla jsem začít své putování...

Slovo STÍN

Stínové divadlo na zdi před spaním...

Je to umění hledat ve stínech skrytost. Je to jen tvá hra, i když ji hrají ruce druhého. Konkrétnost je jen uvnitř tebe. Vidíte oba, že je to motýl, ale barva motýlích křídel je jen na tobě. Jak ho vidíš? Je duhový nebo jen šedý a je to vlastně můra? Máš volbu a je jen na tobě, jak budeš na stíny pohlížet uvnitř sebe. I můře můžeš nabarvit křídla...

Dar skrytý v nespravedlnosti

O tom, jak hluboký soucit a pevné hranice mohou žít vedle sebe.

Ochrana vlastního prostoru není krutost ani sobectví. Je to projev úcty k životu – k tomu svému i k tomu od druhých. Protože teprve když stojíme pevně na vlastních nohách a máme svůj klid, dokážeme skutečně pomáhat tam, kde to má opravdový smysl. 

Jedna karta, tři ženy a tři pohledy na svět 

Někdy se zdá, že předměty kolem nás mají vlastní hlavu a čekají na toho pravého diváka. Potvrdila mi to tahle karta, která si s naší rodinou zahrála malou hru "na schovávanou".